moje reportíky číslo 2.
Moje reportíky číslo 2.
Noc s hvězdami – hrad Houska
(sobota 5.8.2006)
Dřív, než se dostanu k samotné akci na hradě Houska, ráda bych řekla, jak jsem se vůbec dostala k Sámerovi, vstupence apod.
Jelikož stále chodím na fanouškovské fórum ‘‘samerissa.com‘‘,kde jsou i akce Samira, tak tam se už několik fanynek dohadovalo, jestli má vůbec Sámer na tomto hradě vystupovat, protože to neměl na svém programu akcí…….já jsem si toho příliš nevšímala, protože jsem ani nevěděla, kde se hrad Houska nachází.
Na chatě mi mamka jednoho hezkého rána řekla, že babička četla v novinách, že má být ten můj Sámer na hradě Houska…..ale jak už jsem řekla, nevěděly jsme, kde ten hrádek je:-(
Ještě na konci roku (9.třída) jsem dostala (všichni) od mé ‘‘milé‘‘třídní paní učitelky knížku o hradech a zámcích – tak jsme hned začaly hledat Housku….samozřejmě tam nebyla…..všechny hrady, spousta zámků, ale hrad Houska prostě NE!!!!! Mamka byla fakt moc ochotná (to ona je pořád:-)), vzala telefon a začala psát textovku průvodkyni Martině, s kterou vždycky jezdí na výlety se školou…..za malý okamžik přišla odpověď:,,Myslím, že někde u Kokořína….‘‘Kokořín je někde u Český Lípy….bylo mi sděleno. Tak jsme začaly uvažovat, že bychom se tam mohly vypravit – buď z Prahy, z Kolína a nebo prostě a ‘‘jednoduše‘‘ z naší chaty…..moc jednoduchý to teda nebylo:-)
Mamka ještě říkala, že jí je to jedno, ale že se musím domluvit s tátou…..když táta pak někdy v týdnu přijel, povyprávěla jsem o celé akci……tátovi to překvapivě ani moc nevadilo (asi už je na Sámera dost zvyklý:-)), tak jsem ho požádala, zda – li by se nemohl podívat na netu na tuto akci, protože tady na chatě bohužel internet není:-( Táta mi to slíbil:-)Když přijel do Prahy, hned mi volal, co a jak……,,Nechceš číslo na Sámerova manažera?‘‘ Řekla jsem, protože jsem se chtěla ještě ujistit, jestli tam Sámer skutečně bude…..Bylo chvíli ticho a pak se ozvalo:,,No a jaký je to číslo?‘‘,,No počkej, to musíš otevřít Sámerovy stránky….‘‘,,Tak víš co, když nenajdu nějaký kontakt na ten hrad, tak ti když tak zavolám….‘‘Pak se zase ozval po nějaký době….,,Je to někde u Český Lípy, mám koupit teda kolik vstupenek?…..‘‘,,No já nevím….‘‘,,Tak a půjde i Martina?‘‘Martina se ozvala, že nemůže, protože v ten den zrovna přijede Maruška…..,,Takže já vezmu dva dospělí a jeden dětský, jo?!?‘‘,,Tak jo…..díky!!‘‘,,Jinak já jsem mluvil přímo s kastelánem toho hradu a on říkal, že je o to docela velký zájem…..pak jsem ještě volal tu ženskou, která má na starosti animační programy…..a říkala, že tam Sámer bude……‘‘No a bylo to:-) Já jsem byla štěstím bez sebe (asi jako vždy, když mám jít na Sámera)…..pak jsem to řekla mamce, jestli se nezlobí, že tam s námi pojede, a ona řekla, že ne, že se tam těší……..bylo to asi tak deset dní před akcí, a tak jsem se opravdu těšila…….když pak taťka přijel na víkend, hrozně jsem mu děkovala, aby taky ne:-))On ještě přivezl z netu vytištěný ten program, plán, kudy má jet, různá telefonní čísla apod. Já jsem si to všechno poctivě prohlížela…..samozřejmě mě taky zajímalo, koho jiného tam budu moci uvidět…..teď to tu ještě nebudu psát, k tomu se dostanu později….
Ještě jsem to nikam nepsala, ale našla jsem si kamarádku přes internet….jmenuje se Daniela (říká si piksy_stix) a má podobné zájmy jako já – tedy i lásku k Sámerovi:-) Ještě bych měla říct, že je až bohužel z Mostu (teda trochu mimo, no:-() Ale proč to sem vůbec píšu???Protože bychom se chtěly někdy vidět a pořádně si pokecat…..klidně i na nějaké Sámerově akci…..mě napadlo, že bychom se mohly setkat právě tady…..tak jsem nahodila telefony a psala jsem a psala…..to teda bylo nějakých zpráviček!!Nakonec bohužel nemohla – tak snad někdy jindy…….
Ale zpět. Ještě jsme řešili, co s tím příjezdem Marušky a Martiny….měly se vrátit někdy v poledne…..naše akce začínala v 18.00 hod.,ale lístky se měly vyzvednout nejpozději dvě hodiny před konání akce, tedy v 16.00hod. Jelikož máme Českou Lípu taky trochu z ruky, museli jsme počítat s dobrou štrekou….,,tak na dvě hoďky‘‘…..odhadoval táta. Pak taky ‘‘lovil‘‘ v atlase, kde ta Houska je….,,Ten chlap říkal, že musíme odbočit někde před Doksami na Oboře….‘‘tak jsme tam hledali nejlepší cestičky….táta řekl, že je fakt nejlepší, když pojedeme z chaty a ne z Prahy…..ale taky musím říct, že Housku jsem na mapě našla já, protože táta na to potřeboval lupu:-), ne je moc hodný, že tohle všechno se mnou absolvuje….já jsem si pak ještě v atlase ‘‘rozhlížela‘‘….docela mě to bavilo….koukala jsem se i na Holany, kam máme jet v září se školou na poznávací zájezd….hledala jsem Hulany a ty v rejstříku samozřejmě nebyly, aby taky jo, když to jsou Holany…ale naštěstí mi to seplo….to je ale jedno, jsou opravdu na Českolipsku, jak říkali, ale taky jsem zjistila, že to od té Housky není ani tak daleko, a tak bychom tam mohli jet na výlet:-)Dále jsem se ještě jukala na ty Doksy, protože někde jednou Sámer říkal, že tam má chatu, a já jsem vůbec netušila, že je to zrovínka tady….a je!!
Mamka pak navrhla, že přivezeme holky ze Zbraslavic a pak hnedky vyjedem. Taky tak to pak dopadlo……
Když se už blížil můj ‘‘Sámerecký‘‘den, sledovali jsme vzorně počasí….nutno říct, že skoro celý červenec tohoto roku bylo nádherně – stále sluníčko, koupání….zkrátka léto, jak má být!! Ale jen co jsem chtěla, aby bylo hezky, protože jsem chtěla mít na tak krásný den pěkně….i když na Jetixu v Kavčích Horách bylo až teda až moc horko…….
Ale abych neodbočila: verdikt meteorologů zněl jasně:,,V sobotu očekáváme oblačno, zataženo a nad celou republikou bude proudit silný déšť….‘‘Tak to jsem si hned začala představovat, jak tam někde pořádně a hezky na kůži zmokneme….a mimo jiné, aby se vůbec milý Sámer dostavil, protože by se taky v takovém to ‘‘překrásném‘‘ počasí mohl na to pořádně vykašlat………i když nejspíš mu teď trochu křivdím, protože Samir odříkává své akce jen když je nemocný nebo když prostě mu nepostaví pódium…… a i mamka s taťkou si ze mě stále dělali srandu, jestli tam fakt přijede….ale stejně…..když bude takhle, tak se Sámer ‘‘zakuklí‘‘a nebude prostě k poznání – kapuce a kšilt na kameře zrovna není k dobrému filmování:-( A taky Sámer byl první filmování na naší kameře…..pak jsem už počasí moc neřešila, prostě jsem se těšila a hotovka:-) Když už bylo tak dva dny před akcí, táta ještě jednou volal do toho hradu, zda – li to vůbec bude……akce byla potvrzena, protože prý to bude v každém počasí, protože se to zaplachtí a Sámer….ten nic prý neodřekl:-) To se mi už víc ulevilo:-) Ještě jsem Martinu požádala (nebo spíš jí to přikázala:-)), aby laskavě nezapomněla nabít baterky, než přijede z Budějovic….ona mi to slíbila (dokonce na to potom ani nezapomněla).
Když už byl páteční večer 4.srpna roku 2006, začala jsem přemýšlet, co na sebe, ale i co s sebou….samozřejmě jsme si to sbalili až ráno…..já jsem zase celý večer v postýlce přemýšlela, jaký to asi zase bude….spala jsem tady v ložnici, protože děda s babičkou byli zrovna v Kolíně.
Když jsem se pak ráno probudila, řekla jsem si:,,Páni, dneska zase uvidím Sámera, to je tak super!!!‘‘A super to bylo, tedy až na tu zima s deštěm….:-( Pak jsme zase řešili problém s oblečením…..no před tím jsem si schválně přivezla z Prahy krásnou zelenou sukni, ale v tý bych teda asi zmrzla a taky by se ze mě stal nejspíš velký kus ledu, který jen hodit do skleničky s Colou na ochlazení…teď teda přeháním, ale je pravda, že fakt ‘‘ideálně‘‘ bylo. Zvolila jsem jednodušší cestu – moje zelené ‘‘busted‘‘kalhoty…..k tomu jsem si vzala jedno červené tričko s krátkým rukávem a potiskem, které je prostě to školní….chtěla jsem si k tomu vzít jedno džínové sáčko s kapucou, ale mamka mi znovu řekla, že mi bude zima….poslechla jsem jí, a tak jsem si pod sáčko strčila jednu mojí modrou mikinku….ta je moje nejoblíbenější!!Ale byla jsem v tom jako balík, uvažovala jsem ještě o jedné maskáčované mikině, kterou jsem si koupila ‘‘včera‘‘ – samozřejmě 4.8. v Kutné Hoře….ale ta byla zase moc slabá, tak jsem váhala…když holky přijely, poradily mi tu modrou….alespoň jsem nemusela drkotat zubama:-) Vyprávěla jsem ještě Marušce o tom, kam vlastně jedeme, o Samíkovi, o plyšákovi, kterého chci hodit Sámerovi (je to plyšáček rovněž z Kutné Hory, chtěla jsem mu koupit nějaký ten dáreček, protože jsem nikdy Sámerovi nic nehodila a navíc měl mít Sámer 7.8. jeho 21.narozeniny…..je to krásný pejsek, který je hodně podobný mopsíku Issince, kterou Samir má, akorát je hnědý, když to Issina je zástupcem spíše šedé barvy….). Byl to docela dlouhý rozhovor, protože já když se rozpovídám, tak mě nikdo nemůže zastavit, ale to každý, kdo mě zná, asi dobře ví.
Ještě mě napadlo, že bych té mojí kámošce, co má taky tak ráda Sámera jako já, mohla udělat radost, protože mi ještě psala na mail, jestli bych ho tam mohla od ní pozdravovat…..to bych taky udělala, kdybych ho viděla, ale napadlo mě, že když už bych měla zase takový to štěstíčko, že bych se s ním setkala, poprosila bych ho nejen o společnou fotku ‘‘bez brejliček‘‘,o autogram, ale taky o podpis ještě pro Piky s věnováním….myslela jsem, že bych jí tam nechala napsat něco jako:,,Pro Danču…od Sámera‘‘pak bych jí samozřejmě řekla, že to byl můj nápad…..Maruška s Marťou mi to schválily…..udělalo by jí to určitě radost, jenže jsem se Sámerem osobně nesetkala…..tak snad někdy jindy se mi zase poštěstí!!:o))
Čas tak rychle utekl a mamka mě začala popohánět, ať už dělám, že musíme jet……ještě jsme holkám říkali, že přijedeme někdy v noci…..pak jsme vzali kameru, foťák, batoh a všechny ostatní potřebné věci a vydali jsme se na dlouhatánckou hvězdnou cestu!!!
Sedla jsem si dopředu (samozřejmě na místo spolujezdce, protože řídit si fakt ještě netroufám – bez papírů se špatně jede:-)), na chudáka mamka zbylo místo vzadu, ale snad jí to příliš nevadilo….ale já jsem byla navigátor, ale musím popravdě přiznat, že jsem ‘‘trošičku‘‘ selhala, protože se mi chtělo místami spát (ale při vzpomínce na Samíka, jak bude zase hezky zpívat, jsem se zase honem rychle probrala), oni mi říkali, že navigátor nesmí nikdy spát….no jo, ale co dělat takovou dobu, jako do Český Lípy…..ale já jsem nespala, zajímalo mě okolí, kde jsem ještě nikdy v životě nebyla……..plán cesty byl jasný: nejdřív směr Nymburk, potom do Mladé Boleslavi a na Českou Lípu, před Doksami odbočit na Oboře, pak doleva na Housku…….jo na Nymburk táta ještě nepotřeboval rady, a tak jsme celou cestu, právě do tohoto města, hráli takovou slovní hru….ta teda byla vydařená, proč? Táta mi (pak i mamce)kladl otázky na cizí slova….co je to defenestrace?? To jsem samozřejmě věděla (to je jedna z mála věcí, které si z dějepisu pamatuju), ale byla tam celá řádka slov, které jsem v životě neslyšela a nebo jsem vůbec neměla páru o tom, co znamenají:-( Něco jsem si s něčím spletla, jako např. co je to ‘‘Meka‘‘…já jsem plácla takovou blbost….teda já nevím, jestli to sem vůbec mám psát, protože je to něco tak trapnýho, že je to fakt hloupý! Tak teda jo, já vždycky tak perlím, že nikoho jistě nepřekvapí to, že jsem si spletla s indiány…..táta se otočil na mamku, meka, jo?!?Panebože! Já jsem si to ale hnedky uvědomila. ,,Jo počkej to je vlastně ta poušť v Arábii……‘‘,,Poušť?‘‘,,Teda pouť!!‘‘,,Tak to jo…..‘‘No a takhle to bylo až do Nymburka….pak mě to už přestalo bavit (koho by to taky bavilo, když někdo neví nějaký takovýhle přiblblý slova)!
Pak jsme se už ocitli v Boleslavi….docela hezké město, tam jsem taky ještě nebyla. Vzpomněla jsem si i na Aničku ‘‘Dajdou‘‘ z první řady SuperStar, jak říkala, že pochází z Mladé Boleslavi:-)
Na ceduli byla šipka na Českou Lípu, po které jsme teda jeli….pak jsme se motali (to skoro celou cestu, kromě kousku dálnice, kterou táta jel, ale to byla jen chvilička) v množství vesniček, kde byla pochopitelně nízká rychlost a protože nedávno zavedli bodový systém, taťka nechtěl riskovat, že nás změří, a proto jsme jeli ‘‘krokem‘‘ nebo taky ‘‘vyhlídkovou jízdu‘‘ – mně ani mamce to však nevadilo, obě jsme se dívaly na ty zahrádky, chatičky, taky na překrásné květiny na oknech atd.
Táta poté již potřeboval mojí pomoc v trase…..opět jsem otevřela ten atlásek a hledala jsem, kde se právě nacházíme. Teď si přesně nepamatuju, jak se to tam všechno jmenovalo….třeba to sem někdy dopíšu:-) Mamka pak říkala, že by si už potřebovala odskočit, i já nebyla zrovna ‘‘prázdná‘‘, u jednoho lesíka už stálo nějaké auto, mamka ale chtěla někam jinam, protože se jí nechtělo před nikým cizím…no mně teda taky ne!! Tak jsem zastavili někde jinde, taky v nějakém lese – byl moc hezký, kdyby tak nelilo, tak jsme se tam mohli krásně projít, ale ne….ještě jsem zapomněla říct, že když jsme jeli, viděli jsme takový dost velký hrad na obřím kopci, ještě byl u něj jeden asi stejně velký kopec, vypadalo to jako hřbet velkého velblouda….když jsme vykonávali potřebu, byl přímo před námi…šly z něj docela hlasité zvuky…..mamka říkala, že je to určitě ono, že už zkouší hlasitost atd. Opravdu tam někdo uváděl, opravdu tam někdo zpíval….,,To bude teda pěkně nehlas, když se to sem takhle nese….‘‘No to jo. Později jsme zjistili (asi když jsme jeli spíše od hradu, než k hradu), že je to něco jiného….já jsem stopovala v mapě, co to tak může být a narazila jsem na Bezděs……jo nejspíš to byl on….. Když jsme byli před těmi Doksy, říkala jsem si, že tady určitě Sámer jel….pak jsme tedy byli v Oboře…táta si pochvaloval, jak mu to ten chlapík hezky vysvětlil, jenže na jednom rozcestí nebyla žádná cedule….táta říkal jeho úžasnou ‘‘repliku‘‘, že: ,,když nevíš kam, tak jeď rovně…….‘‘jenže já podle atlasu radila, že máme jet doleva na .
Tak jsme samozřejmě jeli rovně….byla tam cedule v proti směru, měla jsem se otočit a přečíst ji….samozřejmě, že pravda byla na mé straně:-) Doksy rovně,
doprava. Tak jsme to otáčeli – bylo to dost těžký, protože silnice nebyla zrovna nejširší a na krajích se na nás ‘‘usmívaly‘‘ široké škarpy. Táta z toho vybruslil docela i levou zadní:-) Pak jsme jeli doprava….tam už to bylo označeno vcelku dobře, byla tam i malá cedulka ‘‘hrad Houska‘‘ s šipečkou.
Místami pršelo, jinde bylo sucho, ale co tady? Tady taky bylo docela zamračeno….teda už se taky chystalo na vydatný déšť a už taky poprchávalo.
Jeli jsme ještě hezký kus cesty, takové tři kilometry. Byla tam všude tak nádherná příroda, někde jako u nás na chatě, jinde jako na Páchu…..krásné skály, louky, stromy, které nás doprovázely na každém kroku…..nádhera!!Pak jsme stoupali na horu a tam byly nádherné staré chaty a to fakticky staré….jak z pohádky, já jsem ještě takovéhle neviděla…..doopravdy škoda, že bylo, jak bylo:-( Pak už jsme tedy už konečně dojeli…uf!!Ale jsme ještě nebyli přímo na hradu….teprve na parkovačce…byla tam partička divných lidí. Divní proto, protože někdo fakt divný byl. Samozřejmě se to platilo…20 Kč. Pak jsme zajížděli…aut tam bylo ještě docela pár, ale když jsme pak odjížděli, bylo jich tam ‘‘trošičku‘‘více….teď ale na nás mával takovej fousatej dědek (ten byl právě divnej), že tam nemáme jezdit, ale táta na to kašlal….tak ten dědek přišel až k nám…řekl:,,Dobrý den, tady stát nemůžete….‘‘,,Proč?‘‘,,Protože tamhle je výjezd do lesa…‘‘,,Aha, tak pardon!‘‘A už jsme frčeli na druhou stranu….jen jsme nechápali, že ostatních asi dvacet aut tam stát mohlo…neva!!! Pak jsme se rozmýšleli, co s sebou, co nechat v autě atd. Bylo to na horu asi kilometr - a do kopce, už se nám nechtělo příliš vracet, když takhle lilo…..tak jsme to vzali…. Já jsem si kabelku nechala v autě – ještě nějaké věcičky:-)a mohli jsme vyrazit!!!No když jsme šli tím kopcem, docela dost už pršelo…já jsem si tak říkala, jak asi Sámer šlapal…………..mamka mě ale zanedlouho uzemnila:,,Prosím tě, toho určitě vyvezli až na horu….‘‘Asi určitě…na hoře bylo totiž dost aut a taxíků. Když jsme sem před tím jeli, mamka ještě říkala:,,To určitě Sámer říkal:Kam mě to vezete?!?‘‘Totiž když se jelo těmi různými zatáčkami a silničkami…..
Kopec byl naštěstí snesitelný, zanedlouho jsme byli na hoře, tedy u hradu. Hned za bránou seděly v ‘‘kase‘‘dvě paní s červenými bundami. Byla to taková 50% kasa, protože obě dvě seděly pod slunečníky, před sebou dva stolečky s letáky, s papíry a taky samozřejmě nechyběla ani kasička na penízky. Ta jedna stále hledala v těch papírech nějaké lidi – já jsem si myslela, že tam jsou napsaný jenom ty VIP (VIP – to bylo totiž i pro zvaný lidi, no sice mě nikdo bohužel nepozval, ale já přesto přijela…ještě z takový dálky:o)). Táta šel pohotově koupit lístky, protože jsme to měli tak akorát. Ptáte se proč? Nespíš proto, protože bylo zkrátka něco málo před čtvrtou hodinou odpolední – byli jsme tam docela na čas:-) Kdybychom přišli později, dali by naše lístky do prodeje, a bylo by nejspíš hotovo, mohli bychom mít docela smůlu.
Co mě překvapilo, když nás ta paní také začala hledat na seznamu:,,Lohniský dva dospělí a jedno dítě?‘‘,,Ano…‘‘,,600 Kč.‘‘ Že jste to vy, tak vám sem písnu, jak to bylo s těmi cenami. Takže jeden lístek pro dospělého stál 250 Kč, ale je tu malý háček: tato cena platí pouze tehdy, pokud máte lístky předem zamluvené, jinak za vstupenku, kterou člověk koupí až na místě, musí zaplatit 300Kč. Řekne se o blbou padesátikorunu, ale my za to, že jsme si je objednali, ušetřili rovnou stovku….to je dobrý ne?? No ale abych nepůsobila jako škrt. Dětský vstup stál již zmiňovanou stovku – i tady jsme ‘‘lišácky‘‘ušetřili. Dětský lístek byl totiž do patnácti…..no a mně už patnáct jaksi bylo:-)Táta řekl:,,Lhát se sice nemá, ale tady když se někdo zeptá, tak je ti čtrnáct…‘‘ No mně má být za necelý měsíc šestnáct, a tady je mi ani ne patnáct…..ale nikdo to tam nezkoumal!! Ale pryč od financtví….je tu přece něco úplně důležitějšího než takovéhle věci…..SÁMER ISSA!!Já jsem ho tam hnedky začala hledat, ale nikde nebyl….nejspíš přišel už před námi a teď se už někde ukrývá před tím davem lidí. Pozorovaly jsme to tam s mamkou….spoustu lidí si nosilo ‘‘podprdelníky‘‘, deky nebo něco pod zadek….jedni lidé si dokonce přinesli malá křesílka. No my jsme s sebou deku neměli….tady teda fakt ne:-( Táta jen co zaplatil, mířil ke stánku s občerstvením. My s mamkou jsme šli pod přístřešek, kde bylo dost narváno….lidi tam jak jedli, tak se i schovávali pod pustým přívalovým deštěm……lítalo tam spoustu vos a včel….spíš to byly ty včely….mamka se dost bála a já taky, doslova tam na lidi útočily, mrchy jedni!! Před námi taky seděli ti lidé s těmi židličkami, měli s sebou nějakého menšího kluka, kterému se podepsala Zuzana Norisová…my s mamkou jsme jí nejdřív nemohli poznat, ale když ta paní říkala tomu klukovi, že tam má krásné věnování právě od ní, už jsme pochopitelně věděly o koho se jedná. Ani nevím jak, ale za chvíli se dala s námi do řeči. Ptaly jsme se jí, zda – li neví, jestli tam jsou vůbec místa k sezení. Ona že jo, vepředu, a nahoře, ale tam prý není dobře vidět, že si to tam máme jít zabrat, a taky story o jejich sedátkách….byla fajn….za nedlouho se objevila naše hlava rodiny – s klobásou na tácku. Dostal dokonce kečup i hořčici, to byli na něho hodní, co?Ale o to si musel poprosit sám:o) Pak jsme přesedlali, protože s tím odporným hmyzem to bylo fakt obtížný. Šly jsme pod jeden prázdný altán, co stál úplně v rohu. Pak mi začal zvonit telefon. Byl to kdo jiný než moje skvělá sestra Martina. Ptala se, jestli jsme už na místě, jestli to už začalo atd. Jo podobný otázky by v tuto chvíli čekal snad každý, ale když se vás teď zeptá, jestli jsme už koupili síťku na pinec, tak to jsem fakt koukala….teda moc jsem ani nekoukala, docela jsem jí tam sprdla. Já se těšila na Sámera v dešti a ona volá kvůli takovéhle blbosti…navíc věděla, že se v Tescu budeme stavovat až při zpáteční cestě v Kolíně….teda, no nebyl to zrovna příjemný rozhovor před mou vytouženou akcí….docela jsme byly obě protivný…..no ale bavíme se spolu:o)pak jsem jí ještě řekla, ať pozdravuje Marušku a pak jsme to už uťaly. Ještě před tím než jsem měla kontakt s Vidlákem, jsem spatřila na vlastní oči, tak dva metry od nás, partičku lidí, které dobře znám….ale neznám je vůbec….znám jen jejich fotky, jsou to totiž lidé se Sámerových stránek samerissa.com….musím říct, že jsem měla strašlivou chuť za nimi jít, ale bylo to dost trapný….bylo jich tam dobrých osm a navíc se mi zdály dost takový divný…i mamka říkala, že si myslí to samé co já. Prý, že jsou jedna horší než druhá….. Kdyby tady tak byla piksy_stix, říkala jsem….měly bychom dost času na pokec…..ale nebyla, bohužel…….byla tam i jedna paní, která si říká ‘‘liba (czechmasha)‘‘asi takhle nějak….tu mám hrozně ráda, protože mi vždycky solidně odpověděla, uklidňovala mě na přijímačky atd. Je zkrátka moc hodná.
Před námi také stály chemické záchůdky. Dva pánské, který jsme tedy nenavštívily, snad jen táta:-), ale ani dámy nebyly diskriminovány – i pro ně byly k dispozici dvě toalety. Lidé z nich vycházeli, vcházeli…jééééžiš to je zase větička, to se dá rozum, že se vždycky vchází a taky pak následovně vychází…..no neva…první šla mamka. Mně se taky chtělo, a tak jsem šla hnedka po ní. Zavřela jsem se tam a koukala jsem kolem sebe…..nikdy jsem totiž na takovém to místečku nebyla….dokonce jsem i chvíli váhala, kam to mám vlastně ‘‘vyklopit‘‘, pak mi došlo, že asi nejspíš do té velké modré díry, v které plavaly kusy toaletních papírů…. protože se tento druh toalet zásadně nesplachuje…. doufám, že vás teď neodradím od čtení, ale pak mě taky zajímalo, jak se to dělá, když člověk potřebuje prostě na velkou…..no myslím tím, že by se asi každému udělalo tak trochu zvláštně, kdyby si šel ‘‘ulevit‘‘a koukalo nebo taky usmívalo se na něj cizí ‘‘enóno‘‘….když se to rozpouští tak pomalu a lidi stojí skoro fronty….no už to raději nebudu dále rozebírat….má to ale ještě jednu chybu….když jsem si chtěla umýt ruce, marně jsem hledala v stísněném prostoru umyvadélko….no mé ‘‘ctěné‘‘ ruce se neměly kde umýt…otřely se alespoň o mokrý maminčin deštník….no vidíte, zažila jsem i zážitek na chemickém záchodě…..ještě jsem neřekla, že někdy, když Marťa volala, táta zjistil, že jsme mohli ještě něco nechat klidně v autě (to si ale říkali už na kopci k hradu)….i můj deštník….nakonec zůstal v kufru u auta. Tak tam táta šel. Pak jsme na něho čekaly….kdy se konečně vrátí, to jsme nebyly už u záchůdků, ale zase blízko kasy. Když se vrátil, i on si odskočil. Bylo ještě málo hodin….asi tak půl pátý. Pořád jsme tam jen tak chodili a chodili. Prošlo tam i řada známých osobností….např. ta Norisová, nebo Petra Černocká, kterou vzala televize Prima na rozhovor do pořadu Extra…volala na ni:,,Péťo, počkej….televize Prima pořad Extra…‘‘a bla, bla, bla……pak tam třeba ještě šel Julián Záhorovský s kšiltovkou a kytarou (ten tam prošel snad třikrát), nebo taky Stanislav Gross se svými dětmi….to byl teda ohlas mezi lidmi…..to už jsme ale stáli skoro ve frontě….nějaký chlap před námi se bavil s manželkou, jaký to je zmetek….. za námi stály tři holky, který byly teda fakt moc vydařený!! Byly to fanynky Sámera, ale být Sámerem, tak radši snad ani takovýhle fanynky nemám, protože….už se ani nedivím, že se Samir bojí vystrčit nos před lidmi, takovýhle fanoušků víc, a Sámer Issa je rázem udušený, zamáčknutý a bůhví co ještě…..jedna byla taky strašná, ale podle rozhovoru jsem vydedukovala, že se jedná pouze o doprovod kamarádky…druhá byla obzvlášť vydařená…..ještě teď se jí celá naše rodinka směje a táta to vykládá kde komu……byla to taková blonďatá holka asi o rok starší než já….já jí typovala víc, ale mamka říkala, že byla tak přemalovaná…aby vypadala na starší….ale co na ní bylo úplně nejvtipnějšího???Milá slečínka byla oblečená v tomto počasí, jak někam na diskotéku….bolérko pod prsa, takže jí koukalo celičké břicho a bílá sukně, která jí nesahala ani do půlky stehen….byla obalená husí kůží….ta vypadala….a ještě k tomu měla opravdu vhodnou obuv…tu já jsem sice neviděla, ale úplně mi stačilo líčení od taťky doma…..prý, že měla boty vhodné tak někam na ples, ale toto počasí jí asi příliš nevadilo….měla vysoké ‘‘jehly‘‘, nejspíš proto, aby jí skvěle ladily k top sukýnce:-)Táta se ještě vždycky směje tomu, jak se jí ty jehličky bořily do toho bahna – co krok, to zaboření a jak byla nahozená až do půlky lejtek…..ještě říkala těm jejím kamarádkám:,,Hlavně, aby mě Sámer viděl, musí mě vidět…..‘‘No jo, kvůli Sámerovi se takhle oblíkne, a přitom, kdyby ji viděl, nejspíš by se zasmál jako my, protože takovýhle princezniček je opravdu mnoho, ale některé stojí doopravdy za to. Dokonce myslím, že je to ta holka, která mě tehdy žádala na Jetixu, jestli bych jí a Sámera nevyfotila….no ale ještě tam byla ta třetí holka (jestli se to dá nazývat holka, protože to byla spíš ‘‘šišlající prasnice‘‘ – měla podobný hlas Simoně Košiščákové, ale Síma je trochu víc normálnější:-)), které by se rozhodně Sámer nezasmál, protože by se jí určitě bál…..já osobně jsem se ještě s žádnou takovouhle osobou nesetkala….mám ji pořád před očima a říkám si, jak je Sámer chudák, protože tohle ho potkat, tak je po něm. Jistě by se na něj nabalila a nechtěla ho pustit…..doufám, že ‘‘mojemu‘‘Sámerkovi nic neprovede…..tohle snad ani nemůže být fanynka, říkala jsem si, když jsem ji uviděla…..stála těsně za mamkou…..my tři jsme tam na sebe valili oči…..nejdřív jsem nevěděla, že i ona jde na Sámera, ale pak jsem to s hrůzou zjistila, když začala s tím svým šišlavým hlasem rozebírat právě tohoto kluka. Ještě ke všemu byla tak šíleně tlustá, že to bylo fakt moc…..já si občas říkám, že bych měla nějaké to kilo shodit, ale proti týhle holce jsem úplná špageta, kterou ještě při výrobě ošidili:-)Ale nemůžu se srovnávat s touhle holkou, která je úplně ale úplně posedlá normálním človíčkem, který ještě netuší, co na něj číhá za rohem. Ještě ta blondýna šla dopředu zjistit, kdy se vlastně bude pouštět. Přišla s tím, že až v šest. Obézní dívka začala drsně odpovídat:,,No jo, ale když půjdeme pryč, tak se sem naserou lidi a my nebudeme mít nic!!‘‘,,To je pravda, ale to tady budeme stát takovou dobu?!?‘‘Já jsem se zeptala táty kolik že je vlastně hodin. On se tedy podíval a řekl:,,Ani se neptej….ještě není ani pět!!‘‘,,Panebože…..‘‘řekly jsme já i mamka. Ta, co dělala doprovod říkala:,,Když jdeš na něj v pondělí, tak proč tu musíme tvrdnout…..já už teda nikam nejdu….‘‘,,Ale chápeš, v pondělí to bude trochu luxusnější, tady je to trochu sociální…..ty jo dopr..(asi víte, jak toto slovo pokračuje dále) s kým já tam teda půjdu?? No já tě zkusím ňáko do pondělka přemluvit…..‘‘A takhle to bylo celou dobu, co tam stály…..pak začalo až moc pršet a celý ‘‘nástupní‘‘dav začal tasit deštníky….bylo to docela veselé….barevné ‘‘houbičky‘‘působily zajímavě a komicky. Pak zase prošel ten Gross….táta byl zrovna otočený a pak toho litoval:,,To mě teda mrzí, kdybych to věděl, tak se otočím a podrazím mu nohu…..nebo nenápadně zakopnu a spadnu…..omylem!!‘‘Toho pána před námi to pobavilo…..,,To jo, já taky!‘‘No Standa asi nemá moc přízně u obyčejných lidí (ani u jiných)……Pak jsme se už konečně nahrnuli do přístřešku….byla to něco jako předsíň….za tím bylo už hlediště…..bylo ovšem již zcela zaplněno…a kým??No přece lidí z VIP. Ty ochranka pouštěla, a veřejnost stála hezkou frontičku….buď venku (to bylo pochopitelně horší), a nebo už ‘‘vevnitř‘‘. Tak jsme si říkali, kam si teda sedneme……už tam naštěstí nebyly ty příšerné holky, ba naopak, byly tam holky, které byly úplně fajn, s některými jsem dokonce prohodila i pár slov…..byli jsme docela na začátku – rodiče byli kousek od mě, akorát v pravém pruhu, říkám to proto, protože právě kolem mě chodili ti zvaní…..na jednu ženskou to tam už někdo nevydržel a řekl:,,Ale vy nemáte kartičku VIP….!‘‘,,Ale mám, nebojte a starejte se o sebe…….‘‘A řekla to, jako by byla nějaká královna a my jen nějací její poddaní. Pak jsem tam ještě říkala, že mám sto chutí někomu strhnout tu prokletou kartičku z krku a projít jako oni.
Co to ale bylo, když jeden muž z ochranky prohlásil, že budeme muset opět ven…….jeden chlap, který byl úplně vepředu začal protestovat (což se mu nedivím). ,,Prosím vás, co si to vůbec dovolujete…vy tady nejdřív necháte stát lidi na dešti, má to začínat v šest a podívejte se, kolik je hodin….vždyť tohle přeci není možný!!Vy se chováte k lidem, jako k dobytku….já jsem si zaplatil lístek…a jako co?!? Tady každý mlčí, přitom to každýmu vadí!!‘‘ Muž se nedal:,,Prosím vás, pane, nekřičte na mě, já za to nemůžu, já jsem tady ochranka…..‘‘,,No já na vás nekřičím..‘‘,,Křičíte!‘‘,,Tak já bych moc rád viděl toho, kdo tohle vymyslel, proč teda neuděláte jeden koncert pro ty VIP a druhý zase pro veřejnost?!?Já chci vidět organizátora!!‘‘Já jsem se jukla na tátu, co on tomu říká. Viděla jsem na něm, že se do toho chystá vložit (to by snad ani nebyl on). Chvíli přemýšlel a pak šel dopředu za tím pánem…..on tam ještě stále vykřikoval své pravdivé názory a táta se k němu za chvíli připojil:,,Já s vámi naprosto souhlasím a připojuji se k vám……‘‘,,No to jsem rád, že taky někdo, protože tady každej jenom stojí a nechá si všechno líbit…..‘‘,,Ne já s vámi souhlasím….jako máte pravdu….víte co, přiveďte toho organizátora, chceme organizátora!!‘‘ A ochrance nezbývalo, než uposlechnout příkaz mužů, kteří je dostali pod nátlak.
Za krátkou chvíli se dostavil organizátor – já jsem ho ale neviděla. Jen co přišel, najednou všechno začalo jít – ochranka začala pouštět ‘‘dovnitř‘‘:
,, Pomalu, hej pomalu….Jsou tu dětska!!!!‘‘Táta to tam ještě klidnil….že tam jsou ty děti, že mají muži z ochranky pravdu. Ten muž, co pouštěl, nestíhal ani ‘‘štípat‘‘lístky….takže ani tady nikdo nekontroloval, co kdo má za vstupné:-)
Táta z naší rodiny prošel první. Pak já a zamnou následně i maminka. Když jsme přišli ‘‘na plac‘‘, z našeho pohledu levé hlediště bylo zcela zabráno zvanými lidmi a na pravém bylo tak šíleně málo místa, že jsme zkrátka nevěděli kam! Já jsem šla za taťkou, protože vím, že ten snad něco vždycky najde. Šli jsme docela dozadu, tam nám řekli, že už je to zabráno……úplně vzadu byly ještě volné bílé plastové židle, ale ty byly docela opravdu daleko (nemá to ale na dálku jako v Sazka Areně:-))). Jinak byly všechny nízké ‘‘lavičky‘‘ (bez opěradel) obsazeny. Ve předu asi ve druhé řadě (jestli se to dá nazvat řadou, protože to byla spíše prkna nad sebou), byla natažená deka (docela po celém tom volném obvodu – na druhé půlce prkna, seděli už jak jinak než mačkající se lidé). Nikdo na ní neseděl, a tak táta neváhat ani vteřinu a řekl:,,Dělejte, sedejte….‘‘ Ze předu se ale ozvala ‘‘blonďatá hlava‘‘ s maskáčovými kalhotami patřící nějaké ženě:,,Počkejte, tam si nemůžete sedat, tam už je to zabraný!!‘‘ Já jsem jenom řekla:,,Aha….‘‘a bývala bych už asi upalovala pryč, nebýt nezdávajícího se táty, který musel využít malého kousku na kraji, na kterém nebyla ani žádná deka, ani nikdo jiný:-)Bylo to opravdový kousek….sotva by se tam vešel jeden člověk…..táta ale mermo mocí chtěl, abychom se tam vešly obě dvě:,,Dělej, posuň kousek tu deku….‘‘,,Tak jo!!‘‘Řekla jsem, protože jsem se rozhlídla kolem sebe a veškerá místečka, která byla doposud volná, již zabralo několik dalších lidí. Posunula jsem tedy tu deku – musím uznat, že shrnutá a zmačkaná byla pěkně, ale co…..lidi jsou strašlivě neohleduplní, zaberou si tam pomalu celou řadu a pak si tam třeba ani nesednou….a to byla ještě řada lidí venku, možná na dešti. Ta ženská z první řady to celé pozorovala a když viděla, že jsem deku shrnula, šla za námi….čekala jsem, že mi vynadá…ale opak byl pravdou (naštěstí), trochu si to zase posunula a sedla si vedle mě. Já jsem tedy seděla vedle ní a nalevo se tísnila mamka….seděla tak napůl:-( Nohy si neměla moc kam dát, ale myslím, že byla ráda, že vůbec má kde sedět, protože lidi se stále hrnuli a hrnuli. Před námi (i za námi – tedy mezi každým tím prknem) bylo takové plato, na které si také lidi začali brzy sedat….veškerá plata jak před námi, za námi, tak i všude jinde byla brzy ‘‘naservírovaná‘‘lidmi. Ta ženská si tam přivedla ještě (asi – měl taky maskáče jako ona) svého syna – teda pěknej řepan……ještě někoho z její rodinky….měli taky cedulky VIP….pak mě ale spíš zajímalo, kam se poděl náš táta, myslela jsem, že šel až na ten balkón (nad námi bylo totiž patro, kde seděli hlavně ty zvaný, ale mohli tam i normální lidi, a pak tam bylo ještě jedno patro, které se sice taky honem rychle naplnilo, ale ty tam nahoře nemohli podle nás absolutně nic vidět – táta říkal, že to tam mají, jako když koukají do studánky….strašný), co nám ještě před tím nabízel, ale mamka pak říkala, že je kousek za námi…..byl kousek, byl u zvukařské kabiny….sice taky napůl stál, napůl seděl – na trubce, ale prý to bylo ideální místo k natáčení. Dokonce i viděl program, kdy má kdo zpívat:-)Snažil se mě upozornit, kdy ten Sámer přijde a kolik bude zpívat písniček, jenže tam byl takový šrumec, že jsem snad ani neměla šanci něco zpozorovat a táta nemohl riskovat, protože věděl, že když odejde, tak se zcela okamžitě na jeho místo někdo nažene…a táta se bude muset mačkat, jako dalších několik desítek lidí ve stoje. Ano na začátku, co jsme si sedly, jsme říkaly, jak je to špatně zorganizované.,,Ty organizátoři a všichni by opravdu potřebovali na držku, protože to je něco neuvěřitelnýho…..to je to, že prostě prodali víc lístků, než je tady místa a kapacita sálu…..na tom chtěli vydělat, hajzlové!!!‘‘nadávala mamka, je fakt, že to byla organizace nula, nula nic, protože i u mamky se stavilo víc a víc lidí, protože si prostě neměli kam stoupnout, natož pak sednout.
Na mamku se natlačil nějaký dědek se strašně velkým břichem a furt se na mamku mačkal…..pak naštěstí vypadl! Ale stejně i já neměla příliš místa na mé nohy, v jednu chvíli sloužila moje kolena jako spolehlivá opěrka pro jednu holku, taky dobrý…..pak chtěla někam odejít ta peroxidka vedle mě….její synáček se tam hnedka namáčkl přes dvě místa….aby si tam nikdo nesedl. Pak ale nepřišla a on se natlačil úplně až ke mně…ale fakticky, jako by tam měl málo místa!! Ještě než to začalo, měl pro změnu problémek on:,,Mami, já si chci jít stoupnout…..mě tlačí zadek!!‘‘ A už šel dolů. Ty lidi za námi, co se tísnili na plácku, se ptali, jestli je tam teda volno….bylo a tak si tam sedli, vedle mě si sedla docela sympatická holka, viděla jsem, že je ráda, že se mohla ‘‘přesunout‘‘:,,To je úleva, co?‘‘Řekla jsem jí, ona souhlasila…..no teda ale už to moc úleva nebyla, protože i mně se začal ozývat můj zadeček….ale byla jsem ráda, že mám pod sebou tátovu vestu, sedím a nikdo mě odtamtud už nedostane:-) Pak se ještě z toho nižšího balkónku ozval docela známý mužský hlas, patřící Slávkovi, z bývalého televizního pořadu Rande:,,Dobrý den, prosím Vás…moc Vás prosím…..mi tady radí Markéta, abyste byli tak laskaví a trochu se smrskli, aby se sem všichni hezky vešli, protože jsem dostal zprávu, že sem hodláme dostat všechny, co si koupili vstupenku……děkujeme!!‘‘ No ti lidé, co seděli, na něj házely docela nemilé obličeje, protože se tam nikdo za ty peníze nechtěl mačkat jako sardinka, i když už tak možná seděl. Já se přiznám, že když tohle říkal, dokonce jsem na něj v jednu chvíli vytasila nenápadně prostředníček……mamka zase říkala:,,Tak ať se Standa trošku zmáčkne (ten seděl se svou vydařenou rodinkou na tom prvním balkonu) …jeho fagani tam zloběj, on si tam debužíruje…chechtá se…..tam by se plno lidí ještě i za něj vešlo!‘‘ Teď jsem to trochu spojila na jednou – to s tím debužírováním, chechtáním a fagany to říkala už někdy předtím……i nějací lidé měli na ‘‘Standíka‘‘nemístné poznámky….já se vůbec divím, že se nestydí vystrčit nos mezi lidi!!!
No ale nepíšu tu o Grossovi……..z reproduktoru, který byl mimochodem dost blízko nás, začala ‘‘reklama‘‘ na tuto akci, která měla za okamžik začít – mohli jsme slyšet i jména některých účinkujících (ale řekli tam skoro všechny)……… ……….s lehkým zpožděním se na pódiu (bylo to teda pódium ‘‘na zemi‘‘ s pár mikrofony) objevilo moderátorské duo tohoto slavnostního večera, Slávek Boura se svou manželkou Markétou, kteří před tím volali z toho patra:,,Dobrý večer….‘‘Joooo, ozvalo se publikum s velkým potleskem. Pak tam vykládali docela dlouho, proč tu jsou, kdo tu bude za hosty a zkráceně historii hradu Houska….omlouvám se, že si to příliš nepamatuju, a tak to sem nemůžu napsat :-((
Potom vešla na ‘‘jeviště‘‘ pro mě (myslím i pro jiné) neznámá ‘‘hvězda‘‘…..moderátoři ji sice uvedli, že zazpívá úplně na živo, ale musím uznat, že to bylo teda dost slabý!! Já sice obdivuji, když někdo spustí bez playbacku, případně i bez hudebního doprovodu, ale tato ‘‘milá‘‘ slečna mě teda rozhodně nedostala:-) Zpěváci, co zpívají falešně a jenom ‘‘do toho‘‘řvou, si moje sympatie asi nikdy nezískají…….naštěstí zazpívala jen jednu písničku, ale docela jsem se bála, že Sámer taky spustí jen jednu…..to byl teda začátek, říkaly jsme si s maminkou:-)
Pak vystoupili další hvězdičky českého show businessu, sice nevím, jak šly přesně za sebou, ale pokusím se vám je tady vyjmenovat a něco málo k nim i napsat:o)
Takže měli jsme možnost shlédnout vystoupení např. Zuzany Nové, kterou uvedli:,,Tak teď přijde osoba, která je tu už popáté, tedy každý rok, a když tu zpívala poprvé, tak ji nikdo neznal…teď když zazpívá, tak se všechny tabulky v oknech vysypávají…..přichází Zuzana Nová!‘‘ No tak já s tímto uvedením jsem si myslela, že přijde třeba Iva Frühlingová, která se tu taky měla ‘‘ukázat‘‘…ale přišla žena s vlasy asi jako Lucie Vondráčková…..teda ta byla taky dobře jedlá, dělala ze sebe důležitou hvězdu, až na to, že ta hvězda neuměla příliš zpívat…..to bylo taky dobrý sousto, sice přímo k nakousnutí, co je v něm, ale ten kdo má jen trochu něco společného s hudbou, tak ho musí rychle, ale opravdu rychle vyplivnout – moc dlouho se to totiž vydržet nedá!! Proč?Objevila se potom ještě jednou se dvěma lidmi…..ti tam také zpívali, jedna holka byla celkem dobrá, ten kluk, co tam byl před tím se pro změnu uvedl sám:,,Tak teď vám zazpívám písničku o drogách, se kterými mám zkušenosti a nedávno jsem si tím taky prošel…..‘‘, pak s nimi zpíval jejich ‘‘pecku‘‘, která se myslím jmenovala ‘‘Dobij mě energií‘‘….když to začalo a přišla i ta Zuzana‘‘Stará‘‘, tak jsme s mamkou věděly, kolik uhodilo!! Bylo to nekonečný!!! To je vždycky tak strašný, že ty nudný písničky jsou tak šíleně dlouhatánský a songy, co jsou úplně nehorázně dobrý, vždycky tak rychle skončí.
Ale kdo tam byl dál? Jak už jsem tu uváděla, přišla velice klidná, pro mě až chladně působící osůbka, kterou většinou slyšíme zpívat ve francouzském jazyce - i z jejího jména už slyšíme, že je tato osoba něčím zvláštní, ano, je to Iva Frühlingová se svojí kapelou……jen co vykoukla mezi lidmi, snad všichni fotografové se na ni ‘‘vrhli‘‘…..chudák!! Poté promluvila na ‘‘houskové‘‘publikum, sedící i stojící opravdu všude:,,Takže my jsme si pro vás připravili takovou příjemnou hudbičku….jinak my to hrajeme víc drsněji, jsou tam i bubny…..ale tady to zahrajeme trochu klidněji….‘‘ a začala velmi známá skladba s názvem ‘‘Oú tu veux‘‘…. je to snad jediná písnička, kterou znám od ní (a moc se mi líbí), a proto jsem si s ní zpívala, ona když mě viděla, byla moc ráda a pak se stále na mě usmívala – byla nejspíš šťastná, že to tam někdo zná:-), pak ještě uvedla svojí druhou interpretaci, kterou tady už uvádět nebudu, protože je její proslov na kameře ke shlédnutí:-) Byla to veselá píseň – kdyby před tím neřekla, že je o smrti, nevěřila bych tomu…..vida, i smutné věci, můžou mít ‘‘veselou‘‘ pointu:o)…..když odešla, volný plac měli další účinkující…..(možná, že už tam byli před Ivou)….ale, jak už jsem řekla, nemůžu si pamatovat všechno takhle do detailů, protože nemám mozek, který by si pamatoval události z jeho světa přesně vteřinku po vteřince, škoda!!:-)
Na pozvánce ještě figurovala tato jména: Lenka Filipová (tu omluvila moderátorská dvojice, protože prý akutně a naléhavě onemocnila, spíš se jí nechtělo do toho deště – ale asi ji chudákovi křivdím:-(), Věra Špinarová (ta byla až někdy ke konci, to už jsme neviděli, stejně tak jako Dalibora Jandu), Sámer Issa (k tomu se dostanu za chvíli), Martina Balogová (nápodobně), Katarína Hasrová (to byla možná ta pipka ze začátku), Iva Frühlingová (tu jsem už rozebírala), dále pak Zuzana Norisová (ta zpívala po Sámerkovi, takže se k ní taky dostanu), Martin France (to byl asi ten drogař), Petra Černocká (tu jsme viděli jako předposlední, po ní následoval akorát jeden kluk, ale teď myslím, že to byl ten Martin France, takže možná zpět:o)) a další…. Koho jsem tu ještě neuvedla? Na druhou polovinu programu (okolo jedné hodiny ranní) bylo připraveno několik kapel…..některý jsem opravdu neznala např. ‘‘Nastřižený Vlasy‘‘ nebo taky ‘‘Neuděláš nic‘‘…..bylo tam i jméno Juliána Záhorovského se svojí kapelkou, kterého jsme před tím potkali, ale to už jsme byli u nás na chatě.
Teď se ještě vrátím k těm několika jménům….
,,Tak teď budete bohužel muset opustit toto místo, protože sedíte tady u nás přímo na pódiu a tanečníci budou potřebovat trochu více místa!‘‘Říkala, protože už ze samého začátku ty holky upozorňovala, co seděly na zemi (protože si neměly kam sednout), že sedí zrovínka na ‘‘jevišti‘‘. Povídala, že doufá, že to nebudete takový problém, a že slibuje, že jen co tohle vystoupení skončí, tak si tam budou moci zase hezky zpátky sednout:-)…….mamka:,,Hele, tamhle je nějaký kapucář (ale těch tam bylo i venku dost, a tak jsme to říkaly skoro pořád), není to tanečník od Sámera?‘‘ Já jsem nesouhlasila, protože jsem z internetu věděla, že Sámer mít tanečníky nebude. (Akorát jsem se při jednom vystoupení nějaké zpěváka lekla, že je támhle ‘‘holohlavý‘‘ Sámer….ZBYTEČNĚ!! Naštěstí!! Já jsem totiž věděla, že má teď Sámer víc ostříhané vlasy, ale tak?? Potom, když přišel se mi ulevilo:-))
Byl to kapucář od někoho jiného….ten kýval na Slávka, že už se tam snad nějak vejdou…..pak tedy přišel i se svou další tanečnicí a samozřejmě taky se zpěvákem….a kdo že to byl? Byl to chlapec slovenského původu a zviditelnila ho hlavně soutěž ‘‘Česko hledá SuperStar‘‘ – je to kdo jiný, než Fillip Jankovič!! Doslova vpadnul na jeviště se svými kolegy a začal tancovat na jednu píseň z jeho nové desky (styl R´n´B). Musím uznat, že Fillip tancuje dost dobře (to jsme mohli vidět i na soutěži), ale na můj vkus se až moc opičí po Sámerovi!! Ale Sámer má alespoň schopné tanečníky, protože ty Slováka nebyly zrovna profy – hlavně ta holka!!Bylo to docela povedené, ale jak už jsem řekla, docela si ‘‘zakopíroval‘‘ a to není správné!! Po téhle písničce si ještě pozval na duet (to už bez tanečního doprovázení) jeho kamarádku ze soutěže, Kláru Zaňkovou. Té jsme tenkrát dost fandili, a tak jsme byli zvědaví, jak se jí to vyvede. No umí zpívat stále dobře, ale píseň byla dost nekonečná a zase nudná…..ale v pohodě!!!
A teď k Martině Balogové:-) Když přišla, řekla:,,Dobrý večer, tak já vám teď zazpívám mojí písničku s názvem ‘‘I´m not from here‘‘…‘‘ Když začala zpívat, jen náhodou jsem se dívala napravo, kde stáli lidé, fotografové a i různí umělci…..a zahlédla jsem tam mého Sámerka!!!Hned jsem to řekla mamce a ta hned:,,Kde, kde je?‘‘,,Tamhle….‘‘a ukázala jsem, po chvíli jsem ještě ukázala tátovi, aby ho natočil…..byl tam v modrobílé bundičce, pod ní měl ještě pruhované tričko s krátkým rukávem a bílou vestičkou…..a bez čepice!! Měl normální jeho účes a fakt mu to moc seklo!!! Pobrukovával si s Martinou a při tom si podupával…..zahlédla jsem tam i jeho manažere, pana Zdeňka Obhlídala, který na něj něco ukazoval ze zadu, a Sámer taky….to bylo tak sladký, když ukazoval jeho ručičkama, co chce:-) Taky se podepisoval nějaké malé blonďaté holčičce s culíčkama a moc mile se na ni usmál:o) Byl tam tedy i celou tu dobu, kdy jeho kamarádka zpívala. Trochu sobecky jsem se na Martinu příliš nedívala, ale když je tam Sámer, tak jdou všichni stranou!! To se mi stává hlavně tehdy, když zpívají společný duet, ‘‘Timeless‘‘. A na tuhle písničku tu také došlo!! Když dozpívala, prohlásila:,,Děkuju!!…a teď přivítáme mého suprového kamaráda, Sámera Issu!!‘‘ A to už Sámer přibíhával:,,Ahooooj….tak teď vám zazpíváme krásný duet, který se jmenuje ‘‘Timeless‘‘…..‘‘a to už začala známá předehra.
Bylo to tak krásný, jako vždy!! Skoro jsem se zase na Martínku nepodívala……i když měla sólo, ale Sámer to zase tak hezky prožíval:-) Vždycky se tak úžasně snaží, samozřejmě i dneska!! Ještě abych nezapomněla – Sámer když přišel, hnedky mu nějaká holčička házela plyšového pejska, tedy byl jediný, komu něco někdo hodil! On byl strašně šťastný a taky překvapený…..já jsem mu tam taky vezla jednoho toho pejska, o kterém jsem už mluvila, ale nakonec jsem mu ho nehodila, protože tam bylo takových lidí, že by stejně nevěděl od koho to je….a tak jsem si řekla, že mu to dám někdy jindy, lepší by bylo osobně (a s fotečkou), aby věděl, že to jsem já:-) Lidi vedle mě říkali, že mu můžou hodit tak maximálně žvýkačku, to naštěstí neuskutečnili, i když měl i při zpívání žvejku!!
Když skončil duet, Sámer dal na Martininu ruku krásnou pusinku – to bylo hrozně hezký a roztomilý!! Když odcházela, poklepala ho po břiše (to asi není to správný slovo)…..pak Samir opět promluvil k divákům:,, Děkujeme….Martina Balogová!!!‘‘ Martina ještě při odchodu taky zavolala:,,Sámer Issa!!‘‘ Pak se ale slova chopil zase zpěvák:,,Já jsem hrozně rád, že se můžu účastnit týhle charity na tomhle hradě, jsem tu poprvé a jsem rád, že tu jsem!! Teď vám všem zazpívám krásnou písničku ‘‘Až zastavíme čas‘‘!!‘‘ Když začala hrát předehra, doslova ‘‘do ticha‘‘ jsem zakčičela:,,JOOOO…..SÁMER!!!‘‘ Ty jedny holky přede mnou říkaly:,,Ježíš marjá!‘‘ Mně to ale nevadilo, potřebovala jsem si zase po hezký době pořádně zařvat!!On si zrovna sedal pod jedno okénko na ‘‘obrubník‘‘ a docela se lekl a podíval se ‘‘mým směrem‘‘, kdo že to byl a usmál se. (Táta pak říkal:,,Ten si určitě řekl: Už je tu zase!!‘‘) pak si začal hrát s tím plyšáčkem, co před chvíli dostal….něco tam musel mít napsané, protože tam něco četl:-)Měl z něho opravdu velikou radost…..pak ho tam položil a stoupl si, aby mohl začít zpívat (to je docela logický)…..bylo to opět nádherný, tuhle písničku jsem na živo slyšela už dvakrát, dnes tedy po třetí!! Co k tomu dodat? Krásné jako vždy…… tancoval i na jednu z předeher…..Překrásné!!! Když dozpíval, myslela jsem, že už půjde pryč jako ostatní účinkující, ale opak byl pravdou:,,Tak děkuju moc…..a teď vám zazpívám ještě jednu písničku s názvem ‘‘My repsong‘‘, u který jsem si poprvé konečně tak ňák pořádně zarepoval!!‘‘
A začala skladba, kterou jsem také už jednou slyšela a to v pražském divadle Ponec (tam však nebyla zazpívána celá). Sámer tam byl sice ‘‘sám‘‘, myslím tím, že tam neměl svojí taneční skupinu ‘‘Dance 2XS‘‘, ale zato si věděl rady:-))Tancoval, jak to šlo……alespoň úvod byl jak s tanečníky…..jediné co bylo blbý, že po celou dobu, co zpíval, se moc nedíval naším směrem, protože, jak je už jeho zvykem, se dívá většinou na jeho levou stranu, protože je levákem. Ale konec písničky byl ‘‘můj‘‘!! Před závěrečným ‘‘La, la, la, la…..‘‘, je tam ještě refrén a právě při něm, se díval na mě. No, možná, že jsem dost naivní, ale opravdu si myslím, že se díval právě na mě…i holky přede mnou se otočily, když viděly, kam se kouká…..no taky se koukal nejspíš proto, protože jsem si to všechno celou tu dobu hezky zpívala s ním….on byl strašně šťastný (podobně jako Iva F.), že to tam někdo umí, dokonce jednou rukou na mě ukazoval – já skoro nedýchala:-) Možná si to opravdu jen namlouvám, ale fakticky se mi zdálo, že ten pohled byl věnován jen a jen mně!!!
Pak se už bohužel rozloučil a šel…..moderátoři ho však ještě na malý okamžik zastavili a vzali zpátky:,,Počkej, Sámere….dobrý?!?‘‘On:,,Dobrý!‘‘a uklonil se, pak jen řekli, ať ještě ty lidi udělají uličku, aby mohl projít a ještě se případně někomu podepsat…..to je co??Já čekala, že s ním udělají interwium a oni se ho zeptaj ‘‘Dobrý?‘‘, no alespoň se nemusel prokousávat mezi lidmi……ta tlusťoška z venku hned běžela za ním…….
Pak zpívala Zuzana Norisová…..to bylo hezký, dost nám připomínala Ivetu Bartošovou….zapěla ‘‘A káty šumí, když padá déšť‘‘ a ještě jednu. U ‘‘deště‘‘ tam měla ‘‘pozvaný‘‘ pány fotografy, protože je vyzvali kvůli neskutečném opruzováním….dělali déšť!! Jinak to tu nebudu zbytečně rozebírat, protože je to všechno na kameře ke shlédnutí!! Pak byla ještě Péťa Černocká, která zpívala za kytarového doprovodu svého manžela o nějaké cukrárně a potom její ‘‘pecku‘‘:
‘‘Koukej, se mnou si píseň broukej‘‘….to bylo taky pěkný…..pak byl ještě ten France, ale to už jsme pomaloučku uvolňovali naše místečka…..
Komentáře
Přehled komentářů
dobrý
For Ssimka
(Ivča-admin, 18. 6. 2007 14:56)Ale to se ví, že musím děkovat. Já si vážím každé pochvaly těchto stránek. Jinak ochranku Sámerovi fakt nedělám, ale modrá jsem byla:)) tak díky za email, někdy se určitě ozvu, ty mi můžeš taky klidně napísat (email najdeš v kontaktech). Momentálně píšu pouze jednou rukou, pač mám druhou v sádře....takže se tímto všem omlouvám, že teď tady asi moc novinek nebude.Ještě jednou děkuji všem (zejména Ssimce) za přízeň, papa
...
(Ssimka, 15. 6. 2007 13:56)Není vůbec zač, články, které se dobře čtou, mám nejradši a když jde navíc o téma Sámer a názory, s nimiž se na 100% ztotožňuju, není co řešit - jsem fakt ráda, že jsem na tvou stránku narazila... ;-) Co se Hornbachu týče, u pódia tam podle mě stál snad každý :-) Na mladší dívčinu v modré stojící přímo před pódiem si sice pamatuju, ale vzhledem k tomu, že tam dělala ochranku, jsi to ty asi nebyla, co? ;-) Jinak teda můj e-mail je S.sulcova@seznam.cz, tak se kdyžtak někdy ozvi :-)
For Ssimka
(Ivča-admin, 13. 6. 2007 14:38)
Ahojky! Jsem opravdu moc ráda, že se ti tu tak líbí, málokdo to tak ocení. Děkuji ti i za pochvalu za články! Nooo, tak to je teda hustý, že si pamatuješ na můj výkřik:)....jinak já sem někdy fotku asi dám...ale možná si mě pamatuješ z toho Hornbachu. Stála jsem hned u podia a měla modrou bundu. No nevim, jestli si vzpomeneš...třeba si pamatuju já tebe...kde jsi stála?? Tak ještě jednou moc, moc děkuju a kdyžtak písni, co by tu chtělo přidat nebo změnit... měj se hezky, papa
P.S. kdyžtak mi napiš svůj mail, ať si můžem psát-to bude lepší než přes komentáře:)
:-)
(Ssimka, 12. 6. 2007 17:41)Ahoj Ivčo, chtěla bych ti jen vyseknout velkou pochvalu za tyhle stránky. Narazila jsem na ně úplnou náhodou, když jsem snad po půl roce zadávala do vyhledávače heslo "sámer issa", a jsem moc ráda, že mi vyjely i ty tvoje :-) Prvně mě zaujal článek o tvém účinkování v SuperStar a když jsem po jeho přečtení zjistila, jak krásně píšeš a jak dobře se tvá "dílka" čtou, vrhla jsem se i na oba reporty. Na Jetixu jsem bohužel nebyla, ale právě tenhle mi připomněl všechny ty úžasné i méně úžasné zážitky, které mám z Housky. Je to strašně zvláštní, ale několik lidí jsem v tvém psaní poznala (pamatuju si i na pár tebou zmíněných vět a dokonce na ten tvůj výkřik při začátku "Času") :-) Tudíž jsme se tam dle mého určitě museli někde vidět (po přečtení reportu z Jetixu jsem se ještě modlila, abys náhodou nebyla jednou z těch 3 "slečen" - i když ty jsou asi rády, když na klávesnici napíšou nějaké duchaplné sousloví)... Mimochodem jak jsem to tu tak prolízala, zjistila jsem, že jsi byla i tenkrát v Ponci a nedávno na akci u Hornbachu - já taky ;-) Nemáš tu někde schovanou fotku, jestli bych si tě třeba nepamatovala? Každopádně ti chci popřát, aby se ti tu dál tak hezky vedlo, a hlavně spoustu "sámerovských" zážitků!
sámer
(kikinka, 3. 3. 2008 19:02)